ochrana venkovních ploch

výhody použití topných kabelů

          Náledí v zimním období působí velké problémy na všech nechráněných venkovních plochách. Mnohé nájezdy či nákladní rampy jsou nesjízdné, venkovní schodiště a chodníky nebezpečné. Je nutné pracně odstraňovat sníh a led z chodníků, venkovních schodišť, musíme solit vozovky a parkovací plochy, příjezdové cesty, nakládací rampy. I přes tyto zásahy však nadále hrozí na mnohých plochách s větším sklonem nebezpečí úrazů a značných materiálních škod. Topné systémy instalované ve venkovních plochách představují spolehlivou a trvalou jistotu a bezpečí. Vyhnete se chemickému i štěrkovému posypu, nedochází ke znečišťování životního prostředí a také ušetříte čas věnovaný odklízení sněhu v zimě a zbytkům posypu na jaře. Nejde přitom jen o vlastní pohodlí – vždyť například výjezdy pro vozidla záchranné služby nebo nájezdy pro invalidní vozíky musí být použitelné neustále.

používané topné kabely

          Pro ochranu venkovních ploch jsou primárně určeny topné kabely řady TO-2H. Jedná se o dvoužilové topné kabely s ochranným opletením o měrném výkonu 30 W/m.Díky své robustní konstrukci vynikají značnou mechanickou odolností. Zakončeny jsou standardně 4 m dlouhým studeným koncem pro připojení na přívod. Pro vyhřívání menších ploch do cca 7 m² se používají univerzální topné kabely řady TO-2S. Jedná se o kabely konstrukčně podobné kabelům TO-2H, mají ale nižší měrný výkon, 17 W/m. Délka studeného konce tohoto typu je cca 2 m. Tento typ kabelu se též používá pro temperování odtokových odvodňovacích kanálků. Pro případ potřeby minimalizace stavební výšky konstrukce dodává V-systém i tenké topné kabely o průměru 3,5 mm, určené k uložení těsně pod povrch komunikace. Tyto okruhy jsou vyráběny na zakázku na základě technického návrhu zpracovaného firmou V-systém elektro.

topné rohože HMO pro venkovní plochy

Pro vyhřívání venkovních ploch můžeme také použít topné rohože HMO. Jejich předností oproti samostatným topným kabelům je rychlejší pokládka. Topný kabel je upevněný na podkladní nosné vrstvě tkaniny ze skelných vláken, která se rozvine do vyhřívané plochy.

regulace

          Celý systém ochrany venkovních ploch je samozřejmě možné ovládat ručně, což je řešení nejlevnější, nicméně zcela závislé na lidském činiteli. To se může nepříznivě projevit na provozních nákladech i na spolehlivosti systému. Provoz systému je mnohem hospodárnější, je-li řízen termostatem. Speciálně pro tento účel byl vyvinut sněžný regulátor ETO. Vlhkost je snímána jedním či dvěma čidy ETOG zapuštěnými do vyhřívané plochy. V případě poklesu teploty pod nastavenou hodnotu a současné přítomnosti vody v jakémkoliv skupenství uvede do provozu systém ochrany pro rozpouštění ledu a sněhu. Vyhřívaná plocha je po dobu sněhových srážek udržována na teplotě nad bodem mrazu, padající sníh je ihned rozpuštěn a námraza se tedy ani nevytvoří. Stoupne-li opět teplota, případně vymizí-li vlhkost z plochy, regulátor celý systém vypne. Uvedený způsob nevyžaduje žádnou obsluhu a stává se maximálně úsporným, neboť je v provozu pouze po dobu nezbytně nutnou. Teplotu lze snímat buď ze vzduchu pomocí prostorového senzoru ETF-744/99 (systém je pak spínán s předstihem), nebo přímo z plochy senzorem ETF-144/99 uloženým do trubky těsně pod povrchem (systém se spíná, až když plocha skutečně prochladne).

potřebný výkon

          Instalovaný výkon je závislý zejména na skladbě vyhřívané plochy, hloubce uložení topných kabelů a na způsobu, jakým bude ochlazována. Je nutné rozlišovat plochyochlazované pouze shora (konstrukce na terénu) a plochyochlazované z obou stran (mosty, rampy). Zcela přesné určení potřebného výkonu je vemi obtížné, neboť výpočet je ovlivněn řadou velmi proměnlivých veličin (teplota vzduchu, sněhu a podloží, rychlost větru, objemová hmotnost napadaného sněhu apod.).

          Proto byl vytvořen vzorový přehled nejpoužívanějších skladeb jednotlivých vrstev a pro každou tuto skladbu byla na základě výpočtů a praktických zkušeností určena hodnota měrného výkonu Pm.

Tento měrný výkon je navržen tak, aby byl dostatečný k rozpuštění asi 2 cm sněhu za hodinu.

Další vzorové skladby vrstev jsou uvedeny v manuálu

3.1.1- ochrana venkovních ploch před sněhem a náledím.

- krycí beton tl. 4 cm

- topné kabely

- podkladový beton 5 cm

- štěrkový podsyp 20 cm

Použití: chodníky, schodiště,vjezdy

Pm = 260...280 W/m2

- keramická dlažba tl. 3 cm

- flexibilní lepidlo

- topné kabely v betonové desce 6 cm

- štěrkový podsyp 20 cm

Použití: chodníky, schodiště, vjezdy, terasy, rampy

Pm = 250...280 W/m2

- zámková dlažba tl.6-8 cm

- pískové lože tl. 2 cm

- topné kabely v bet.desce 6 cm

- štěrkový podsyp 20 cm

Použití: chodníky, komunikace

Pm = 280...320 W/m2

možnosti použití

1....vyhřívání dvou kolejových pásů u vjezdu do garáže

2....temperování podesty před vstupem do domu

3....vyhřívání stupňů venkovního schodiště

4....vyhřívání přístupového chodníku

5....pojezdová kolejnice vrat chráněna proti zamrzání

6....pojezdová vrata

7....temperování odtokového kanálku před vraty garáže

praktické provedení

          Topné kabely se ukládají do vrstvy betonu či do pískového lože. Vrstva s kabely je pro zvýšení účinnosti tepelně izolována od podkladu. Kabely je třeba situovat co nejblíže k povrchu. Odvodňovací žlábky pod temperovanými plochami je nutné rovněž vyhřívat.

tepelná izolace

          Jako tepelnou izolaci je třeba použít nestlačitelný a nenavlhavý materiál, jakým jsou například polyuretanové izolační desky nebo extrudovaný polystyren. Toto řešení je především vhodné u menších ploch, schodišť, nájezdových ramp a ploch, ochlazovaných i zespodu (např. mosty či lávky).

          V případě rozlehlejších ploch na rostlém terénu je nejjednodušším a současně nejlevnějším řešením využití vrstvy kameniva frakce 16-32 mm, o tloušťce 15 až 30 cm. Kamenivo vytvoří pórovitou izolační vrstvu, bránící úniku tepla z vyhřívané desky, ale nebránící přitom pronikání přirozeného naakumulovaného tepla z podloží vzhůru a splňuje i úlohu drenáže. Jedná se navíc o technologii běžně používanou i pro nevytápěné plochy.

vrstva s kabely

          Topný kabel se ukládá mezi dvě vrstvy betonu, jejichž celková tloušťka je závislá na požadované nosnosti plochy. Vytápěná deska je oddělena od okolí dilatačními spárami, které zabrání mechanickému poškození vlivem tepelného rozpínání. Větší a nepravidelné plochy se rozdělují dilatačními spárami na menší celky (cca po 25 m2). K první vrstvě betonu je kabel uchycen pomocí instalačního pásu GRUFAST. Povrch podkladní vrstvy musí být zbaven všech ostrých kamenů.

          Další možností je upevnění topného kabelu přímo na výztužné betonářské sítě. V tomto případě se použije k zakrytí řidší beton. Při uložení do písku musí být použit jemný písek bez ostrých kamenů, které by mohly poškodit povrch kabelu.

          Ve všech uvedených případech je třeba, aby topný kabel byl situován co nejblíže k povrchu.

elektroinstalace

          Studené konce topných kabelů jsou zavedeny do elektroinstalačních krabic odpovídajícího krytí, se zavedenými přívody z rozvaděče. Při použití automatické regulace je třeba spolu s kabely zalít do betonu ohebnou trubku pro zavedení teplotního čidla ETF-144/99 a vlhkostního čidla ETOG. To se zapouští do nejnižšího, nekrytého místa vytápěné plochy tak, aby jeho vršek splýval s rovinou plochy.

krycí vrstva

          Ideálním povrchem je prostý beton či tenká, např. čedičová dlažba. Zámková dlažba je s ohledem na svou tloušťku méně vhodná - její použití vyžaduje vyšší instalovaný výkon. Dlažba se ukládá obvyklým způsobem do betonové mazaniny či písku. Vždy by však ukládací vrstva měla být co nejtenčí.